Archív značky pro: Ph.D. studium

Akademické psaní pro nejprestižnější vědecké časopisy

Opět jsme měli jsme jedinečnou příležitost zúčastnit se kurzu Akademické psaní pro nejprestižnější vědecké časopisy, který organizovalo European Centre for Business Research na Ekonomickej fakulte Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Během kurzu jsme si prohloubili znalosti o metodologii vědeckého výzkumu v oblasti společenských věd a zároveň zdokonalili své akademické psaní tak, aby splňovalo nejpřísnější publikační standardy.

Poznatky nám zprostředkovali renomovaní odborníci – prof. Alberto Ferraris (Web of Science ResearcherID: K-5240-2019, Scopus Author Identifier: 56168763600, ORCID, Highly Cited Researcher 2022) a prof. Gabriele Santoro. Oba jsou redaktory prestižních vědeckých časopisů a autory mnoha vysoce citovaných akademických článků, díky čemuž poskytly účastníkům cenné poznatky a praktické rady pro publikování v nejlepších vědeckých časopisech.

9 metodologických chyb, které zaručeně způsobí odmítnutí článku redakcí

Následovných 9 metodologických chyb zaručeně způsobí odmítnutí vašeho článku již před jeho odesláním na odborné recenzování:

  1. Nesprávné sladění výzkumných metod a výzkumného problému/otázek/teorie: Používání metod, které nejsou vhodné pro zodpovězení položených výzkumných otázek.
  2. Neadekvátní výzkumný design: problém s důvěryhodností, konzistentností, replikovatelností, platností, spolehlivostí nebo kvalitou výzkumného designu.
  3. Problémy s výzkumným vzorkem, které podkopávají zobecnění zjištění: nereprezentativní nebo neobjektivní techniky výběru vzorku, nedostatečná (velmi malá) velikost vzorku neposkytující dostatečnou statistickou sílu. Nevhodný vzorek (některé časopisy odmítají publikovat příspěvky založené na výzkumu studentů).
  4. Neadekvátní operacionalizace konstruktů: Příspěvky mohou být zamítnuty kvůli špatné definici a měření klíčových konstruktů. Použití nevalidovaných nebo nedostatečně ověřených postupů měření konstruktů, respektive postupů založených na mnoha různých zdrojích, a tedy vyžadujících jejich úplnou validaci.
  5. Obavy z kvality údajů: Zahrnuje to používání zastaralých (velmi starých), neúplných nebo nespolehlivých údajů.
  6. Nevhodné techniky analýzy dat: Jedná se o použití nesprávných nebo méně vhodných nástrojů a technik analýzy údajů.
  7. Příspěvky založené výlučně na bibliometrické analýze, deskriptivních recenzích, deskriptivní metaanalýze a analýze sentimentu: Přestože tyto příspěvky poskytují zajímavé poznatky o vývoji témat a trendech, často jim chybí teoretická hloubka a proto jsou mnohé z nich odmítány vysoce kvalitními časopisy. V tomto případě redakce upřednostňují silné literární přehledy, které přesahují jednoduchý popis stávajícího stavu. Identifikují klíčová omezení současných teorií a modelů a demonstrují možnosti řešení těchto omezení.
  8. Nedostatek křížové validace výsledků.
  9. Neadekvátní vykazování metodických postupů: nedostatečná transparentnost v používaných metodách, postupech, nástrojích a analytických technikách.

Řešení těchto 9 metodologických chyb je zásadní pro zvýšení šance na publikování článku.

Doporučená literatura:

Poznámky na závěr

Článek byl přeložen a upraven z článku professora Yogesh K Dwivedi, editora časopisu: International Journal of Information Management

Foto: professor Yogesh K Dwivedi na konferenci ACIEK IAE Sorbonne Paris 2024

Silná online přítomnost autorů: tajný klíč k lepší akceptaci vědeckých článků

Před samotným posouzením článku si editor nejprve vyhledá informace o autorech. Zjišťuje si jejich odborné zázemí, předchozí publikace a přínos v dané oblasti. Upřednostní přitom autory, kteří jsou na své předchozí články skutečně hrdí a aktivně přispívají k jejich šíření. Takový přístup poukazuje na jejich oddanost a angažovanost a zvyšuje důvěryhodnost a prestiž jejich práce.Silná online přítomnost, a tedy aktualizované a profesionálně zpracované profily autorů, zvyšují šance na pozitivní hodnocení a přijetí článku do prestižního časopisu.

Silná online přítomnost zároveň poskytuje několik dalších výhod:

  • zvyšuje citovanost článků,
  • umožňuje navázat kontakty s relevantními zúčastněnými stranami,
  • otevírá dveře k novým příležitostem a lepším profesním možnostem po ukončení studia.

Jaké online profily zajímají editory?

Google Scholar je často vůbec první profil, který si editor prohlédne. Jednak je všem dostupný a s chytrým zásuvným modulem (ExCITATION journal ranking) do Google Chrome je okamžitě vidět v jakém typu časopisu (dle kvartilu) publikujete. Rozhodně vyzkoušejte.

Web of Science a Scopus Scopus jsou relativně samostatnou kategorií profilů. Rozhodně zde nevypadá dobře, pokud autor nemá adoptovaný vlastní profil, má více profilů nebo dokonce má v profilu publikace, které nenapsal (což se žal stává poměrně běžně, díky nedokonalosti obou databází).

LinkedIn je v poslední době ve středobodě zájmu editorů, a to především pro snahu šířit publikované poznatky i odborné veřejnosti a ve víře, že pomáhá lepší citovanosti článků.

A bez ORCIDu se dnes už snad ani žádný článek do časopisu poslat nedá.

Předchozí seznam online nástrojů je jen prvním krokem k vybudování silné online přítomnosti a osobní značky autora. Využít lze v podstatě všeho, co dnešní online svět nabízí, od sociálních sítí jako jsou ResearchGate, Facebook, X, Reddit až po vlastní webovou stránku.

Rada na závěr

Nezapomeňte být konzistentní v aktualizaci vašich profilů a publikování příspěvků. Zaměřte se na kvalitní a relevantní obsah. Aktivně komunikujte se svým publikem. Zvýšíte tak svoji šanci v publikování ve významných vědeckých časopisech. Vybudování silné online přítomnosti je investicí, která se rozhodně vyplatí.

První dojem rozhoduje i ve vědě!

První dojem je nedílnou součástí procesu posuzování a často rozhoduje o tom, zda bude příspěvek redaktory přijat k dalšímu posouzení nebo rovnou odmítnut. Mezi nejdůležitější prvky, které přispívají k tomuto prvotnímu dojmu patří abstrakt a úvod. Neméně podstatnou je publikační historie spoluautorů.

Zvládnutí výše uvedené výzvy a mnoho dalších aspektů publikování ve významných časopisech bylo klíčovým obsahem  Kurzu akademického psaní ECBR na Vysokej škole ekonomickej v Praze ve dnech 21-22. března 2024.

Hluboké pochopení a praktické dovednosti potřebné pro úspěšné prezentování jejich vědecké práce na mezinárodní úrovni prezentovali redaktoři prestižních vědeckých časopisů prof. Alberto Ferraris (Web of Science ResearcherID: K-5240-2019, Scopus Author Identifier 56168763600, ORCID, Highly Cited Researcher 2022) a prof. Gabriele Santoro (Web of Science ResearcherID: AER-0191-2022, Scopus Author Identifier 57188548742, ORCID, Highly Cited Researcher 2022, 2023).