Archív značky pro: Recenzní řízení

První odstavec vědeckého článku: Začátek, který rozhoduje!

/přidal

První odstavec vědeckého článku hraje zásadní roli – jeho cílem je zaujmout čtenáře, uvést ho do kontextu zkoumané problematiky a zároveň načrtnout rámec pro celý další text. Jinými slovy, první odstavec by měl připravit scénu a naznačit směřování článku. Měl by proto obsahovat: (1) jasné vymezení tématu článku, (2) zdůvodnění jejího významu a (3) přehled dosavadních poznatků, včetně teorií, na kterých článek staví.

Jasné vymezení tématu článku

V jasném vymezení tématu autor stručně, ale přesně identifikuje, čemu se článek věnuje. Nejde o podrobný popis, ale o zřetelné zarámcování – tedy odpověď na otázky: O čem článek je? Na jaký problém se zaměřuje? Jakou oblast zkoumá? Takto formulované téma pomáhá čtenáři rychle pochopit, do jakého vědeckého kontextu článek patří, a připravuje jej na další části textu.

Odůvodnění významu tématu článku

Druhou klíčovou součástí úvodního odstavce je vysvětlení, proč je zvolené téma důležité. Autor by měl ukázat, jaký má zkoumaný problém společenský, vědecký a praktický význam. Tím se prezentovaný výzkum zasazuje do aktuálního kontextu a navazuje na probíhající odborné diskuse, čímž se zvyšuje jeho relevance. Zdůvodnění významu zároveň signalizuje, že článek nepřináší pouze izolované poznatky, ale reaguje na reálné výzvy nebo potřeby.

Přehled dosavadních poznatků, včetně teorií, na kterých článek staví

Důležitou součástí úvodního odstavce je i stručné shrnutí toho, co je o daném tématu již známo. Tím autor prokazuje znalost stávajícího výzkumu a zároveň naznačuje, na co navazuje. Díky tomu vytváří pevný základ pro vlastní výzkumný příspěvek – ať už jde o rozšíření, prohloubení nebo kritické přehodnocení dosavadních poznatků.

Zmínka o teoriích zároveň ukotvuje článek v odborném diskurzu a zvyšuje jeho důvěryhodnost. Čtenář tak lépe chápe, v jakém kontextu se nový výzkum nachází a jaký je jeho přínos či v čem spočívá jeho originalita.

Závěrem

Psaní úvodního odstavce je poměrně náročné, protože autor musí v několika větách shrnout stav věcí v oboru. První odstavec vědeckého článku by však neměl jen informovat, ale musí čtenáře i zaujmout. Měl by vytvořit jasnou souvislost mezi dosavadním poznáním a tím, co článek přináší nové.

Více:

Beugelsdijk, S., Bird, A. How to avoid a desk reject: do’s and don’ts. J Int Bus Stud 56, 301–310 (2025). https://doi.org/10.1057/s41267-024-00712-8

9 metodologických chyb, které zaručeně způsobí odmítnutí článku redakcí

/přidal

Následovných 9 metodologických chyb zaručeně způsobí odmítnutí vašeho článku již před jeho odesláním na odborné recenzování:

  1. Nesprávné sladění výzkumných metod a výzkumného problému/otázek/teorie: Používání metod, které nejsou vhodné pro zodpovězení položených výzkumných otázek.
  2. Neadekvátní výzkumný design: problém s důvěryhodností, konzistentností, replikovatelností, platností, spolehlivostí nebo kvalitou výzkumného designu.
  3. Problémy s výzkumným vzorkem, které podkopávají zobecnění zjištění: nereprezentativní nebo neobjektivní techniky výběru vzorku, nedostatečná (velmi malá) velikost vzorku neposkytující dostatečnou statistickou sílu. Nevhodný vzorek (některé časopisy odmítají publikovat příspěvky založené na výzkumu studentů).
  4. Neadekvátní operacionalizace konstruktů: Příspěvky mohou být zamítnuty kvůli špatné definici a měření klíčových konstruktů. Použití nevalidovaných nebo nedostatečně ověřených postupů měření konstruktů, respektive postupů založených na mnoha různých zdrojích, a tedy vyžadujících jejich úplnou validaci.
  5. Obavy z kvality údajů: Zahrnuje to používání zastaralých (velmi starých), neúplných nebo nespolehlivých údajů.
  6. Nevhodné techniky analýzy dat: Jedná se o použití nesprávných nebo méně vhodných nástrojů a technik analýzy údajů.
  7. Příspěvky založené výlučně na bibliometrické analýze, deskriptivních recenzích, deskriptivní metaanalýze a analýze sentimentu: Přestože tyto příspěvky poskytují zajímavé poznatky o vývoji témat a trendech, často jim chybí teoretická hloubka a proto jsou mnohé z nich odmítány vysoce kvalitními časopisy. V tomto případě redakce upřednostňují silné literární přehledy, které přesahují jednoduchý popis stávajícího stavu. Identifikují klíčová omezení současných teorií a modelů a demonstrují možnosti řešení těchto omezení.
  8. Nedostatek křížové validace výsledků.
  9. Neadekvátní vykazování metodických postupů: nedostatečná transparentnost v používaných metodách, postupech, nástrojích a analytických technikách.

Řešení těchto 9 metodologických chyb je zásadní pro zvýšení šance na publikování článku.

Doporučená literatura:

Poznámky na závěr

Článek byl přeložen a upraven z článku professora Yogesh K Dwivedi, editora časopisu: International Journal of Information Management

Foto: professor Yogesh K Dwivedi na konferenci ACIEK IAE Sorbonne Paris 2024

První dojem rozhoduje i ve vědě!

/přidal

První dojem je nedílnou součástí procesu posuzování a často rozhoduje o tom, zda bude příspěvek redaktory přijat k dalšímu posouzení nebo rovnou odmítnut. Mezi nejdůležitější prvky, které přispívají k tomuto prvotnímu dojmu patří abstrakt a úvod. Neméně podstatnou je publikační historie spoluautorů.

Zvládnutí výše uvedené výzvy a mnoho dalších aspektů publikování ve významných časopisech bylo klíčovým obsahem  Kurzu akademického psaní ECBR na Vysokej škole ekonomickej v Praze ve dnech 21-22. března 2024.

Hluboké pochopení a praktické dovednosti potřebné pro úspěšné prezentování jejich vědecké práce na mezinárodní úrovni prezentovali redaktoři prestižních vědeckých časopisů prof. Alberto Ferraris (Web of Science ResearcherID: K-5240-2019, Scopus Author Identifier 56168763600, ORCID, Highly Cited Researcher 2022) a prof. Gabriele Santoro (Web of Science ResearcherID: AER-0191-2022, Scopus Author Identifier 57188548742, ORCID, Highly Cited Researcher 2022, 2023).